Bylinný čaj LUPUS
Bylinný čaj „LUPUS“ obsahuje dobromysl,mátu, šípek, truskavec, jitrocel, řebříček, třezalku, čekanku a diviznu.
DOBROMYSL neboli oregano slouží odpradávna jako koření, ale jeho využití na zdraví člověka také není zanedbatelné. Čistí zahleněné plíce, pomáhá při suchém i černém kašli a ostatních nemocech průdušek. Má velmi účinek na nervovou soustavu. Čaj posiluje organismus a zlepšuje krevní oběh. Působí dezinfekčně, je dobrá na žaludek, proti plynatosti, upravuje stolici a pomáhá proti křečím.
MÁTA – její nejdůležitější léčebné uplatnění je při všech druzích žaludečních potíží, zastavuje zvracení, uvolňuje křeč žaludku, léčí koliky a nemoci střev, zlepšuje chuť k jídlu, tiší bolesti při žlučových kamenech, zlepšuje vylučování žluče a posiluje celou nervovou soustavu.
ŠÍPEK plod je největší zásobárnou vitaminu C a mnoha dalších cenných látek. Je známo, že jich obsahují nejvíc ze všech přírodních zdrojů, proto jsou velmi populární. Šípky obsahují na 100 g plodů až 3000 mg vitaminu C. Pro porovnání – plody kiwi jich obsahují 1000 mg, jahody 100 mg, citrusové plody 60 mg a jablka 20 mg. Tento přírodní celaskon je určitě lepší než drahé šumivé tablety. Podává se především při chřipce a nachlazení, při nemocech cév, paradontóze a k celkovému posílení organismu. Šípky také snižují lámavost kapilár a normalizují srážlivost krve.
TRUSKAVEC jako stará léčivá bylina sloužila na zastavování krvácení. Rozpouští močové kameny a zvyšuje krevní tlak. Droga má protizánětlivé a močopudné účinky. Je dobrý při onemocnění kloubů, dně, revmatismu, silné menstruaci a výtoku. Složí při léčbě tuberkulózy. Odvar z truskavce slouží na omývání mokvajících a hnisavých ran.
JITROCEL je nejlepším rostlinným lékem na rány. Různé rány se po přiložení rozmačkaného listu jitrocele velmi rychle a pěkně hojí. Je to způsobeno tím, že rostlina obsahuje látky ničící bakterie. Schopnost jitrocele ničit bakterie se využívá i při omývání a obkladech na popáleniny. Čerstvou šťávou z listů potíráme zanícené oči, bolavá místa po bodnutí hmyzem a popálení kopřivou, můžeme ji také kapat do ucha při bolestech. Vnitřně je dobrý proti kašli, při zahlenění průdušek a plic, zvlášť u dětí. Pomáhá při žaludečním a střevním kataru a při nadměrném množství žaludeční kyseliny. Uplatňuje se při jaterních a žlučníkových potížích, čistí krev a močové cesty. Nejlépe se uplatňuje v kombinaci s podobně působícími bylinami.
ŘEBŘÍČEK má schopnost léčit řezné a bodné rány. Má takový desinfekční účinek, že nejlépe ze všech rostlin zastavuje krvácení a hojí čerstvé rány, proto je zvykem nazývat jej rostlinou vojáků a dřevorubců. Na ránu pokrytou gázou se přiloží čerstvá pomačkaná nať, pod kterou se zastaví krvácení, rána se velmi rychle zahojí a zacelí. Vnitřně se řebříček začal používat od 18. století. Čaj zlepšuje trávení, podporuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při žaludeční a střevní neuróze, uvolňuje žaludeční křeče, čistí krev, čímž prospívá při akné a jiných kožních nemocech. Léčí astma, reguluje menstruaci, při pálení žáhy stačí vypít šálek tohoto čaje. Řebříček je lepší užívat ve formě bylinných směsí, samostatně při delším užívání může být až nebezpečný. Nedoporučuje se lidem, kteří mají nízký tlak, protože tlak snižuje.
TŘEZALKA obsahuje účinnou látku hypericin, která podporuje dýchání buněk, čímž zlepšuje látkovou přeměnu a prospívá všem orgánům těla. Z léčebných možností jsou na prvním místě nemoci jater a žlučníku, žaludeční vředy, velké množství žaludeční kyseliny, poruchy močových cest a pomočování dětí. Čaj z třezalky je velmi dobrý na nervy – uklidňuje, má příznivý vliv na psychiku, pomáhá se zbavit stresu, úzkosti, strachu, neurózy a nespavosti. Je dobrý i při srdečních nemocech, zlepšuje krevní oběh až do krevních vlásečnic, je vhodný při problémech v klimakteriu. Třezalku raději užíváme v čajových směsích. Má totiž nepříjemnou vlastnost, která způsobuje citlivost na sluneční světlo, což se může projevit svěděním a zčervenáním pokožky. Proto se raději během pití samotné třezalky vyhněte slunění a neužívejte ji dlouhodobě a nezvyšujte dávkování.
ČEKANKA se ve starém Egyptě konzumovala v syrovém stavu jako léčivý a posilující prostředek. Byla považována za bylinu, která dávala krásu a úspěch. Má sice silně hořkou chuť, ale její účinky jsou i přesto velmi zajímavé. Čistí krev, játra, slezinu i ledviny. Je na nemoci žlučníku, mírní bolesti při žlučových a ledvinových kamenech. Je mírně močopudná a projímavá, vyplavuje z organismu přebytečnou žluč. Zlepšuje chuť k jídlu, podporuje činnost trávicí soustavy a používá se do čajových směsí při cukrovce. Je vhodná pro lidi s velmi citlivým žaludkem a žaludečními vředy. Čerstvá šťáva z kořene se vtírá do pokožky hlavy k podpoře růstu vlasů. Tato bylinka je neškodná, můžeme ji užívat jak samostatně, tak i v čajových směsích, a navíc také dlouhodobě.
DIVIZNA se používá jako lék na průdušky a plíce. Obsahuje mnoho slizu, látek chránících sliznice před drážděním. Uvolňuje hleny, čistí průdušky od chrapotu a pískání, pomáhá při zánětu průdušek, hrtanu a mírní dráždění horních dýchacích cest. Velké čerstvé listy můžeme používat jako obklad při revmatických bolestech, na otoky, vředy a těžce se hojící rány.
Použitá literatura: Zdravý život s babiččinými bylinkami, autor: Dionýz Dugas, Knižní expres, 2004
