Bylinný čaj DOCENT 50 g

Složení: Fenykl, Šípek, Chaluha, Jalovec, Kukuřice, Libeček, Řebříček, Len,

FENYKL díky příjemné vůni a jedinečné chuti našel použití v kosmetice, mydlářství, při přípravě likérů, výrobě bonbonů, ale také přípravků proti hmyzu. Čerstvé lístečky fenyklu se hodí k rybám, protože neutralizují nepříjemnou chuť rybího tuku. Přidávají se také do polévek a salátů. Už v herbářích z 10. století se píše o podávání fenyklové šťávy s teplým mlékem. Fenykl výborně uvolňuje větry, působí proti střevním těžkostem, které trápí děti, hlavně v kojeneckém věku. Doporučuje se také pro kojící matky, protože povzbuzuje činnost mléčných žláz a jeho příznivé účinky se s mlékem přenášejí na kojence. Fenykl je mírně močopudný, ulehčuje průběh menstruace, pomáhá uvolňovat hleny. Ve stáří se doporučuje půl lžičky mletého fenyklu ráno a večer do poháru vína. Silný odvar z fenyklu se zevně používá k omývání očí při zánětu očních spojivek a doporučuje se také na kosmetické obklady a napařování. Silnější dávky a dlouhodobé užívání může vyvolat podráždění ledvin, žaludku a střev. Pro dlouhodobé použití je proto vhodnější jeho přítomnost v čajových směsích.

ŠÍPEK plod je největší zásobárnou vitaminu C a mnoha dalších cenných látek. Je známo, že jich obsahují nejvíc ze všech přírodních zdrojů, proto jsou velmi populární. Šípky obsahují na 100 g plodů až 3000 mg vitaminu C. Pro porovnání – plody kiwi jich obsahují 1000 mg, jahody 100 mg, citrusové plody 60 mg a jablka 20 mg. Tento přírodní celaskon je určitě lepší než drahé šumivé tablety. Podává se především při chřipce a nachlazení, při nemocech cév, paradontóze a k celkovému posílení organismu. Šípky také snižují lámavost kapilár a normalizují srážlivost krve.

Chaluha bublinatá - Focus
Obsahuje organický jód, který je nutný ke správné činnosti štítné žlázy. Chaluha účinně působí na činnost štítné žlázy a výrazně urychluje látkovou výměnu. Působící proti otylosti a revmatismu, snižuje aktivitu trávících enzymů a hladinu cholesterolu v krvi.

Jalovec obecný – Juniperus communis
Hlavní léčebné použití jalovce je v současnosti při močových onemocněních (dohromady se zlatobýlem, břízou a vřesem). Přidáváme ho také do močopudných čajů a do směsí na nemoci dýchacích cest. Zlepšuje látkovou přeměnu v kloubech, což ho zároveň s močopudností předurčuje k léčbě kloubního revmatismu. Je dobrý i při srdeční slabosti, na odvodnění organismu (společně s krušinou a libečkem) a při různých kožních nemocech. Upravuje nepravidelnou menstruaci. Před použitím je vhodné plody rozdrtit, aby se dosáhlo lepšího vyluhování účinných látek. Jalovec má však i nepříjemné vlastnosti, proto není dovoleno překračovat předepsané dávkování. Vůbec jej nesmějí užívat lidé s nemocnými ledvinami, zvlášť při jejich zánětu, a je nebezpečný i pro těhotné ženy. Z plodů jalovce se připravuje také oblíbená koupel proti revma, často s přísadou dalších rostlin. K tomuto účelu můžeme používat i mladé jarní jalovcové výhonky. Taková koupel neuvěřitelně posiluje celé tělo.
Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

Blizny kukuřice se používají do čajových směsí proti obezitě. Působí jako mírné kardiotonikum-snižuje tlak, je silně močopudná, snižuje hladinu krevního cukru a působí žlučopudně.

Libeček lékařský – Levisticum officinale
Libeček je známou léčivou rostlinou od pravěku a byl velmi oblíbený i u středověkých léčitelů. Sušenou kořenovou drogu můžeme přidávat i do některých čajových směsí. Libeček má vysoký obsah vitaminů a je močopudný. Tím čistí krev i celý organismus, zlepšuje oběh krve, léčebně pomáhá při srdečních nemocech, zánětlivých onemocněních kloubů a dně. Působí jako mírné rozpouštědlo žlučových a močových kamenů. Celkově posiluje organismus, hlavně jeho svalovou a nervovou soustavu, působí také jako mírné afrodiziakum. Ženám pomáhá při nepravidelné menstruaci, nesmějí ho však používat v těhotenství. Vně je libeček dobrou přísadou do různých bylinkových koupelí. Jemně roztlučený kořen smíchaný s troškou oleje na kašičku se doporučuje přikládat při některých kožních nemocech. Libeček samostatně většinou nepoužíváme, neboť jeho silice dráždí ledviny, proto se nedoporučuje při nemocech ledvin, ale ani ve vyšších dávkách nebo dlouhodobě.
Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

Řebříček obecný - Achillea millefolium
Má schopnost léčit řezné a bodné rány. Obsahuje hořčiny, třísloviny, minerální látky a především éterický olej, který působí antispasmaticky, protizánětlivě a antibakteriálně. Stahuje, vysouší a léčí všechny rány, zevně i vnitřně. Má takový desinfekční účinek, že nejlépe ze všech rostlin zastavuje krvácení a hojí čerstvé rány, proto je zvykem nazývat jej rostlinou vojáků a dřevorubců. Na ránu pokrytou gázou se přiloží čerstvá pomačkaná nať, pod kterou se zastaví krvácení, rána se velmi rychle zahojí a zacelí. Zvenčí se aplikuje při menstruačních potížích formou přidáním odvaru do koupelové lázně a při zánětových onemocněních kůže (popáleniny, vředy, ekzém, vyrážky, popraskaná a mastná pokožka) a sliznic. Vnitřně se řebříček začal používat od 18. století. Čaj zlepšuje trávení. Díky tomu, že pročišťuje trávicí trakt, přispívá ke zdravé pokožce, protože pupínky a jiné kožní problémy jsou často důsledkem zanesených střev. Podporuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při žaludeční a střevní neuróze, uvolňuje žaludeční křeče, zastavuje průjem a odstraňuje nadýmání. Čistí krev, čímž prospívá při akné a jiných kožních nemocech a snižuje krevní tlak. Léčí astma, mírní kašel, reguluje menstruaci. Má močopudné účinky a léčí záněty močového ústrojí. Při pálení žáhy stačí vypít šálek tohoto čaje. Jako kloktadlo se používá při zánětech v dutině ústní a při zápachu z úst.

Len setý – Linum usitatissimum
Lněné semeno má jednu v rostlinné říši ojedinělou vlastnost – dokáže na sebe vázat velké množství vody a silným nabobtnáním mnohonásobně zvětšit svůj objem. Po konzumaci ho tato jeho schopnost, spolu s dalšími účinnými látkami v něm obsaženými, řadí na první místo při zvyšování činnosti střev, odstraňování zácpy a zastavení průjmu. Střeva potřebují ke své správné činnosti dostatek balastních látek – vlákniny, která chybí v „semletých“ obilninách a dalších nezdravě upravených potravinách. Nefunkčnost střev způsobuje, že v nich nastává hnilobný proces, při kterém vznikají jedovaté zplodiny. Krev je rozvádí po celém těle, a tím se organismus sám tráví, čímž se snižuje činnost imunitního systému. Semeno lnu svým zvětšeným objemem dokáže tuto zastavenou činnost trávicího systému obnovit. Průvodním působením je, že lněné semeno léčí také zánět žaludku, žaludeční vředy a preventivně působí proti rakovině žaludku. Na tato onemocnění má příznivý vliv také ve formě čaje nebo macerátu ze semena v obvyklém dávkování. Lněné semeno má velmi dobré léčivé účinky při vnitřních bolestech. Celé nebo rozdrcené semeno dáme do plátěného sáčku a ponoříme na deset minut do horké, ne vařící vody. Necháme okapat a co nejteplejší přikládáme při bolestech ledvin, močového měchýře, žaludku a jiných bolestech vnitřních orgánů. Len obsahuje i některé jedovaté látky, proto při vnitřním užívání semen nebo macarátu nepřekračujeme doporučené dávky.
Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

Zpět